Podpora procesu transformace Domova Barevný svět
Co se nám podařilo…
Realizací projektu „Podpora procesu transformace Domova Barevný svět“ jsme zahájili 1. června 2013 a ukončili 31. května 2015 jako přípravnou fázi transformace Domova Barevný svět. Naší úkolem bylo vytvořit transformační plán zařízení a důkladně je připravit na transformaci. Toho jsme dosáhli prostřednictvím plnění dílčích úkolů v jednotlivých klíčových aktivitách (Analýza potřeb uživatelů, Analýza zařízení a jeho okolí, Vytvoření transformačního plánu, Aktivizace a příprava klientů, Příprava a motivace zaměstnanců, Příprava služeb a bydlení, Osvětová činnost, Řízení projektu) a naplňováním stanovených monitorovacích indikátorů. Po uzavření všech těchto aktivit jsme projekt vyhodnotili a zpracovali Transformační plán Domova Barevný svět. Projekt podpořil celkem 127 zaměstnanců a většina z nich úspěšně absolvovala akreditované kurzy. Všechny aktivity v projektu byly nastaveny tak, aby řešily potřebu přípravy a nastartování organizace na proces transformace.
Realizace projektu „Podpora procesu transformace organizace Čtyřlístek - centra pro osoby se zdravotním postižením Ostrava“ byla zahájena 1. července 2013 a ukončena 30. června 2015. Projekt byl zaměřen na transformaci pobytových služeb Domov Beruška (dnes Domov Jandova), Domov na Liščině, Stacionář Třebovice (dnes již Domov Třebovice) a cílem projektu bylo podpořit přípravu transformace tří uvedených služeb. V rámci projektu byla realizovaná řada aktivit, jako jsou analýza potřeb klientů, analýzy současného stavu organizace a jejího okolí, tvorba transformačního plánu, příprava a aktivizace klientů, příprava a motivace zaměstnanců a jejich vzdělávání, supervize, příprava služeb a možností nového bydlení pro klienty, realizace osvětových činností směrem k opatrovníkům, zaměstnancům a veřejnosti, představitelům samospráv. Do projektu bylo zapojeno celkem 117 klientů z uvedených služeb a také 102 jejich zaměstnanců. Veškeré zkušenosti získané v projektu slouží jako zdroj pro úspěšné dokončení transformace celé organizace. Výstupem projektu byl transformační plán pro každé zařízení a vytvořené podmínky pro úspěšné dokončení transformace celého zařízení.
… A jak pokračujeme
Projekt „Realizace transformačního procesu organizace Čtyřlístek“ byl zahájen 1. července 2016 a bude ukončen 30. června 2020. Organizace Čtyřlístek, jako jeden z největších poskytovatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, zahájila proces humanizace a transformace v roce 2011. Následně bylo realizováno několik dílčích projektů investičních a neinvestičních. V roce 2013 byly zahájeny dva projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, které výrazným způsobem napomohly posunout proces přípravy transformace v celé organizaci Čtyřlístek, a to zejména v Domově Barevný svět a Domově na Liščině. Aktuálně byly oba projekty ukončeny a v současné době dva naše domovy pro osoby se zdravotním postižením - Domov Barevný svět a Domov na Liščině, mají schválené transformační plány a dostaly se do přechodových fází. Oba domovy zapojené do projektu jsou určeny k celkové transformaci. Pro organizaci Čtyřlístek to znamená zásadní změnu v jejím celkovém fungování. Tato změna se dotýká:
- Způsobu poskytování dílčích služeb
- Změny práce personálu
- Důkladné přípravy uživatelů na změnu
- Komplexní změny řízení a organizace práce.
Účelem projektu je provést tyto domovy pro osoby se zdravotním postižením přechodovou fází, tzn. připravit organizační strukturu nové služby, připravit cca 160 uživatelů na přechod, připravit cca 140 zaměstnanců na změnu v poskytovaných službách, zapojit opatrovníky a blízké osoby. Z pohledu dalšího rozvoje je v současnosti největší výzvou zvládnout transformaci obou domovů - Domova Barevný svět a Domova na Liščině, zároveň ruku v ruce se zapojením do procesu transformace Domova Jandova. Paralelně s tímto projektem jsou předkládány investiční záměry do Integrovaného regionálního operačního programu se zaměřením na výstavbu nových domácností pro uživatele z obou domovů zapojených do projektu a Domova Jandova.
Hlavním cílem projektu je podpořit začlenění uživatelů Domova Barevný svět a Domova na Liščině do běžného prostředí. Tohoto cíle bude dosaženo díky:
- Důkladné koordinaci přechodové fáze
- Přípravě uživatelů na jejich začlenění do společnosti
- Odborné přípravě zaměstnanců se zaměřením na začleňování uživatelů do běžného prostředí
- Motivování a zapojení ostatních aktérů do procesu transformace
- Průběžnému sledování a vyhodnocování průběhu přechodové fáze.
Celá organizace Čtyřlístek se rovněž zapojila do krajského projektu „Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji III“, který byl zahájen 1. dubna 2016 a bude ukončen 31. března 2019. Účastníme se aktivit na podporu transformace, které neuplatňujeme v rámci vlastního projektu (manažerské supervize, koučink, procesní audity, klientské audity, stáže, vzdělávání sociálních pracovníků, vzdělávací kurzy pro uživatele).
BUDOUCNOST UKÁŽE...
V létě roku 2013 byly v ostravském Čtyřlístku – centru pro osoby se zdravotním postižením Ostrava – zahájeny dva transformační projekty financované z evropských fondů prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost: Podpora procesu transformace organizace Čtyřlístek a Podpora procesu transformace Domova Barevný svět. Zatímco v Moravskoslezském kraji i jinde v republice již existuje mnoho příkladů úspěšného přechodu z ústavní ke komunitní formě poskytování sociálních služeb, v Ostravě jde v podstatě o nový krok, týkající se největšího poskytovatele sociálních služeb ve městě.
Součástí obou výše uvedených projektů je intenzivní příprava zaměstnanců na transformační změny v organizaci a v jejích jednotlivých zařízeních a samozřejmě také důkladná analýza potřeb klientů, kteří jsou v centru pozornosti tohoto procesu a připravovaných změn. Jedině na jejím základě lze získat dokonalý přehled o tom, jak si v současné době dokážou poradit v běžných oblastech svého života, například s komunikací, se vztahy, s péčí o sebe i o domácnost, ale také s tím, jak se cítí v oblasti osobního uplatnění a jak jsou spokojeni se svým životem. Na analýze spolupracovali vedle klientů také jejich rodiče a opatrovníci, důvěrníci, pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, zdravotníci, psycholog, vychovatelé i učitelé ve školách.
Cílem analýzy bylo hlavně zjištění nezbytné míry podpory jednotlivých klientů: jak velká je jejich potřeba, ve kterých oblastech, jaká je jejich mobilita, kolik a jakých typů kompenzačních pomůcek je pro ně potřeba, jaké bezbariérové vybavení atd., jaký mají kontakt s rodinou a v jaké míře se o ně jejich nejbližší zajímají, což jde samozřejmě také ruku v ruce s jejich dalšími kontakty a společenskými vazbami.
V čele týmu, jenž se zabýval zpracováním analýz potřeb klientů v Domově Barevný svět ostravského Čtyřlístku, stála vedoucí zařízení paní Mgr. Ivana Kostková s týmem odborných pracovníků. Při analýze se mimo jiné ukázalo, že ze současných 111 klientů domova potřebuje drtivá většina z nich (devadesát čtyři!) vysokou míru podpory, čtyřicet dva klientů nemá vůbec žádný kontakt s rodinou, čtyřiačtyřicet z nich se naopak dostane buď pravidelně, nebo alespoň občas domů, zbývající mají minimální kontakt se svými blízkými, kteří je jenom čas od času přijdou navštívit…
V analýze potřeb klientů se pracovníci Domova Barevný svět zaměřili také na to, kolik z nich si plní nějakou každodenní povinnost (docházku do školy, práci v sociálně terapeutické dílně, zaměstnání…). Ukázalo se, že pouze 37 klientů má nějaké pravidelné povinnosti, mezi něž se však nepočítají jejich volnočasové zájmové aktivity (sport, výtvarné, taneční, hudební a jiné).
Z analýz jednoznačně vyplynulo, že je třeba podstatně rozšířit nabídku zaměstnání pro lidí se zdravotním postižením, aby se mohli dostat i do veřejných služeb a dokázali je využít. Dosud se tak děje většinou pouze uměle a v omezené míře v rámci možností samotné organizace, poskytovatele sociálních služeb. Je proto nutné hledat další příležitosti k uplatnění zdravotně postižených lidí na trhu práce, nabízet jim smysluplnou a především systematickou činnost, která by naplňovala jejich čas. Takové jsou potřeby i snahy.
Bohužel v regionu, kde statisticky patří míra nezaměstnanosti všeobecně k nejvyšším v republice, je nabídka pracovních příležitostí pro zdravotně postižené přímo tragická. Nebudou-li tedy transformační proces provázet ruku v ruce také projekty spojené s vytvářením nových pracovních příležitostí pro zdravotně postižené ve formě sociálních podniků nebo chráněných dílen, představuje tento problém jednu z největších slabin transformačních snah a úsilí o začleňování zdravotně postižených lidí do normální společnosti.
Domov Barevný svět je největším zařízením ostravského Čtyřlístku, v němž žije nejvíce klientů především mladého a středního věku. Vize budoucnosti je taková, že by klienti měli mít pohodlnější a samostatnější bydlení jinde, v menších domcích, kde by také mohli najít více soukromí a na druhé straně dostávat kvalitnější služby.
Ukazuje se, že díky analýze jejich potřeb mohou klienti daleko lépe formulovat a rozvíjet své osobní cíle. Při rozhovoru s jednou z klientek, jež pečuje o své domácí zvířátko, se například ukázalo, že by možná měla velmi dobrý vztah k péči o zvířata, ale dosud neměla příležitost se o tom přesvědčit jinde, neboť žije v ústavním zařízení ve městě a neměla kde takovou zkušenost získat. Zjišťuje se, že mnoho lidí zatím nemělo možnost vyzkoušet si něco nového (a jiného), co by je bavilo a zároveň jim dalo možnost vlastního uplatnění a seberealizace. „Musíme jim tedy nabízet možnost vyzkoušet si a získávat praktické zkušenosti…“ dodává paní Ivana Kostková.
Díky analýze se však také ukázalo, že nejen Domov Barevný svět, ale celá organizace jako taková potřebuje odborníky na jiný způsob komunikace. Naléhavě chybí odborník na alternativní komunikaci, aby vůbec bylo možné zjistit přání a potřeby klientů, kteří nejsou schopní verbálního vyjadřování, což nepochybně není problém jenom ve Čtyřlístku, ale i na mnoha dalších místech, kde se na transformační proces teprve připravují.
I když budou klienti bydlet jinde, v menších zařízeních, neznamená to, že péče o ně bude méně kvalitní. Podpora jim bude poskytována vždy v takové míře, jakou potřebují, což se samozřejmě týká i podávání léků, různých typů stravy podle jejich potřeb, na něž musí být brán rovněž zřetel. Na druhé straně bude omezená podpora klienta tam, kde to může zvládat sám, což bude samozřejmě jednoduší a rychlejší.
Připravované změny v nastavení a podmínkách poskytovaných sociálních služeb přirozeně vyvolávají nejistotu a obavy také ze strany rodičů a opatrovníků, kteří nechápou, proč by se měl měnit systém ústavní péče, když na vysoké odborné úrovni poskytuje kvalitní, dobře fungující služby za přijatelnou cenu, s nimiž jsou spokojeni jak jejich blízcí, tak klienti samotní. Právě jim je tedy třeba trpělivě vysvětlovat, že služby budou poskytovány jiným způsobem, více individualizovaným, odpovídajícím přesně potřebám klientů, o něž bude stále pečovat kvalifikovaný personál. Snad postupně lépe pochopí a přijmou i fakt, že jejich blízkým se zdravotním postižením možná bude dělat větší radost, když si budou umět sami nakoupit, uvařit kávu anebo připravit oběd (což jim také zaplní nějaký čas), než chodit do společné jídelny „k hotovému“.
A jak se k transformačnímu procesu stavějí zaměstnanci? Mgr. Ivana Kostková konstatovala, že všichni jsou vlastně na začátku. Začínají se vzdělávat v kurzech, kde získávají potřebné informace a také si zvykají na myšlenku, že v budoucnosti může být všechno trochu jinak. „Musíme s nimi diskutovat o tom, že jejich práce bude mít jinou formu, budou pracovat v podmínkách komunitního bydlení, kdy budou klienti přecházet do přirozeného prostředí. Ujišťujeme je také o tom, že jim kvůli transformaci nehrozí ztráta zaměstnání, spíše naopak, bude potřeba více pracovních míst v oblasti přímé péče. Poskytované služby však budou muset být ve vztahu ke klientům pružnější, flexibilnější. Budeme je tedy muset více motivovat, vysvětlovat, aby věřili tomu, že mnozí klienti jsou schopní žít v běžném prostředí, ale s potřebnou podporou, kterou potřebují a o niž určitě nepřijdou.“
V tomto směru tedy stojí Čtyřlístek na začátku. Teprve budoucnost však ukáže, jak úspěšné budou všechny plánované změny a jaké nové zkušenosti v praxi přinesou.
Text a ilustrační foto: BOHDANA RYWIKOVÁ
(Původní článek pro časopis Rezidenční péče č. 1/2014, roč. X., ISSN 1901-8718)
Prezentace obhajoby transformačního procesu
Transformace Domova Barevný svět (pdf, 920 kB)
PŘEDNÁŠKOVÝ CYKLUS PRO ROK 2014
Řízení transformace pobytových sociálních služeb
Ve středu 22. ledna 2014 byl ve Čtyřlístku zahájen vzdělávací cyklus Řízení transformace pobytových sociálních služeb v rámci projektu Podpora procesu transformace v Domově Barevný svět. Vzdělávání je určeno odborníkům v oblasti sociálních služeb, kteří budou připraveni vést transformaci ústavních sociálních služeb na podporu poskytovanou v běžném prostředí: vedoucím pracovníkům ústavních zařízení v transformaci: ředitelům, vedoucím úseků či oddělení, manažerům kvality a dalším odborníkům ve středním stupni řízení.
Témata jsme zvolena na základě zkušeností s transformací v různých zařízeních tak, aby odrážela klíčové kompetence pro řízení transformačního procesu:
- Deinstitucionalizace: podpora začlenění osob s postižením do běžného života
Osvojení hlavních argumentů a poznatků z oblasti deinstitucionalizace a transformace.
Schopnost zformulovat vizi transformace a promítnout ji do strategických dokumentů.
Seznámit se se způsoby, jak podpořit začlenění osob s postižením do běžného života. - Rozhodování uživatelů sociálních služeb a předcházení rizikům v transformaci
Seznámení se způsoby zapojování uživatelů do rozhodování o cíli a průběhu transformace a možnostmi jejich uplatnění v praxi.
Osvojení si tvorby strategie pro zapojování uživatelů do rozhodovacích procesů.
Seznámení s obvyklými riziky v transformaci a způsoby, jak jim předcházet. - Finanční řízení sociální služby v transformaci
Práce s finančními aspekty transformace: reflektování nákladů transformačního procesu; připrava na změny, které transformace přinese s ohledem na strukturu nákladů a výnosů sociální služby. - Příprava na změnu – komunikace v transformaci
Seznámení se způsoby, jak připravovat uživatele či pracovníky na transformační změnu.
Určení hlavních skupin, s nimiž je třeba v transformaci komunikovat.
Osvojení postupů pro účinnou komunikaci. - Příprava transformace – vstupní analýzy a projektové řízení
Seznámení s nezbytnými oblastmi a nástroji pro analytickou přípravu transformace.
Osvojení si postupů pro plánování a řízení transformačního procesu (projektu).
Vzdělávání je propojeno s dalšími činnostmi v transformaci Domova Barevný svět – zejm. přípravou transformačního plánu. Tak si lépe osvojíte probíraná témata a zároveň získané znalosti a dovednosti zúročíte v praxi.
Lektoři kurzu
- téma deinstitucionalizace školí Radek Rosenberger
- zapojování uživatelů školí např. Karel Kosina a Petr Kuneš
- finanční řízení mají na starosti Matěj Lejsal a Karel Kosina
- komunikaci s veřejností školí Dana Rabiňáková, Zuzana Horáková Hurychová, Jakub Knězů nebo Martina Macurová
- projektové řízení a analýzy pak Ján Čupka a Petr Kala
Školením provází a sdílí své zkušenosti také pracovník 3P Consulting, který pomáhá propojovat probíraná témata s přípravou transformačního plánu Domova Barevný svět.
Vzdělávací program je akreditován podle zákona o sociálních službách: č. 2012/0268-VP.
Více informací poskytne: Mgr. Šárka Změlíková, manažerka pro transformaci, telefon 739 362 395, e-mail: manazertransformace@ctyrlistekostrava.cz
Zpracoval: Milan Šveřepa
3P Consulting
TRANSFORMACE JAKO ZMĚNA K LEPŠÍMU
Od poloviny roku 2013 se na svých pracovištích vyrovnáváme s nejrůznějšími změnami, spojenými s „řízeným transformačním procesem“, do něhož se zapojila naše organizace. Domnívám se proto, že by v době, kdy stojíme na prahu nového roku, bylo namístě malé poohlédnutí za tím, co se nám již podařilo a také nastínění určité představy o tom, co nás při těchto změnách ještě čeká.
Transformace je většinou vysvětlována složitými definicemi, a tak to raději zkusme trochu jinak: Být dnes například klientem naší největší pobytové služby Domova Barevný svět znamená z pohledu uživatele žít trvale na jednom místě s více než stovkou lidí, s nimiž mě spojuje společný znak – mentální postižení. Bydlím v jednom „bytě“ se sedmi dalšími lidmi stejného pohlaví a s jedním nebo se dvěma z nich sdílím pokoj, nemám téměř žádné soukromí, stravuji se ve společné jídelně, nemohu svobodně nakládat se svým volným časem, musím se podřizovat možnostem personálu a respektovat to, že na všechno jsou tady nějaká pravidla.
To jsou alespoň některé z důvodů, proč chceme dát těmto lidem šanci na změnu stávajícího způsobu života. Musíme mít především na vědomí, že také lidé s mentálním postižením mají právo žít v běžném prostředí, tedy tam, kde žijí i ostatní lidé. „Běžné prostředí“ znamená, že někde bydlíme, někde jinde pracujeme a někde jinde trávíme alespoň část svého volného času. Také člověk s mentálním postižením by přece měl mít možnost volby a kontroly nad vlastním životem. Podle svých schopností se rozhodovat, spolurozhodovat s podporou personálu anebo se určité situace, která se jej dotýká, alespoň účastnit.
Transformovaná služba by měla být z pohledu klienta taková, aby dostal přesně takovou službu, jakou potřebuje, služba se přizpůsobila jeho požadavkům a ne naopak, aby mohl rozhodovat o svém životě, měl příležitost udělat chybu, protože chybovat je lidské a poskytuje to cennou zkušenost, aby žil s nejvýše pěti dalšími uživateli v prostředí, které se na první pohled nebude lišit od běžného bydlení, aby se mohl starat sám o sebe podle svých schopností a možností, mohl si zařizovat své záležitosti obvyklým způsobem - tedy mimo domov s využitím služeb a nabídky, jako každý jiný člověk (zajít si do obchodu nebo třeba na pivo, k lékaři do běžné ordinace anebo sám do kina), mohl bourat stereotypy a neprožíval své dny stále na jednom místě, měl zajištěnou podporu personálu v situacích, kdy na to jeho síly nestačí.
Jaká je aktuální situace? Na podporu procesu transformace získal Čtyřlístek finanční prostředky z Evropských sociálních fondů prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsou určeny na realizaci projektů „Podpora procesu transformace Domova Barevný svět“ a „Podpora procesu transformace organizace Čtyřlístek“ (týká se Domova na Liščině, Domova Beruška, Stacionáře Třebovice). Oba projekty byly zahájeny v polovině roku 2013 a budou ukončeny k 31. květnu 2015 a k 30. červnu 2015. Návrhy na další podobu služeb uvedených zařízení budou zpracovány do konečných výstupů projektů, tzv. „Transformačních plánů“. Dle harmonogramu by měly být připraveny ke schválení v polovině roku 2015. S ohledem na velikost organizace a jednotlivých služeb, lze předpokládat, že transformace Čtyřlístku bude rozdělena do několika etap v rámci delšího časového období.
Řadu věcí v životě našich klientů jsme již změnili anebo se chystáme změnit. Existují však i věci, které nezávisí na tom, kde tito lidé bydlí. Také v našich současných podmínkách máme určité možnosti nechat klienty rozhodovat, resp. spolurozhodovat o jejich životě. A naší povinností je připravit je na tento život, vytvořit jim k tomu podmínky, podporovat je podle jejich individuálních potřeb. Uvědomujeme si, že to není jen o naší ochotě, ale také o odpovídajícím počtu zaměstnanců. Se zřizovatelem proto budeme opakovaně jednat o zvýšení počtu pracovníků v sociálních službách, aby potřebná podpora klientů byla co nejvíce individuální.
Všichni, kteří se podílíme na transformaci, a tím spolurozhodujeme o budoucím životě našich klientů, si musíme uvědomit, že mezi lidmi s mentálním postižením jsou velké rozdíly, a proto služba pro ně musí být „ušitá“ skutečně na míru. Neplatí (a nemůže platit) jeden model pro všechny. Nesmíme ani skončit jen u ´přesunu´ klientů do zařízení bez ústavních prvků. Jejich životy by měly být životem člověka v běžné společnosti. Musíme je proto podpořit ve smysluplném využívání volného času. A musíme udělat mnohem více pro zaměstnávání těch mentálně postižených, kteří mají schopnost a ochotu pracovat.
Mlčeti zlato, mluviti stříbro...?
Alterantivní komunikace jako cesta k porozuměni
Slyší, ale nemluví, nebo neslyší a také nemluví. Jsou po mozkové obrně, mají těžké vývojové vady v kombinaci s mentálním postižením… A přesto také oni cítí, vnímají, mají své tužby a přání. Jsou však uvězněni v krunýři svého postižení. Osamělí, izolovaní „cizinci“ uprostřed světa, který jim nemůže anebo nechce porozumět. Takové pocity nepochybně mají anebo mohou mít stovky, možná tisíce lidí se zdravotním postižením, ať již vrozeným nebo získaným po úrazech, nádorových nebo degenerativních a dalších onemocněních…
Na tento problém narazili také pracovníci ostravského Čtyřlístku – centra pro osoby se zdravotním postižením, když se v rámci svého projektu Podpora procesu transformace v organizaci Čtyřlístek začali intenzivně připravovat na transformační změny. Protože se chtěli vyhnout případným neuváženým anebo chybným krokům, na nichž mnohdy závisí spokojenost klientů, o něž pečují, chtěli nejdříve „zmapovat“ jejich možnosti, zájmy a přání pomocí „analýzy potřeb“ a z těch pak vycházet při plánování dalších změn. Právě „analýza potřeb“ však v plné nahotě ukázala na jeden obrovský, dosud málo vnímaný problém, a to na obtíže komunikace s těžce postiženými klienty. Ano, mnozí zaměstnanci, kteří jsou s takovými lidmi v každodenním kontaktu, jsou již schopni rozeznat jejich nálady nebo pocity podle výrazu tváře nebo gest. Ale skutečná přání? Ani náhodou. Tak padlo rozhodnutí, že je nezbytně třeba začít s intenzivní přípravou zaměstnanců na augementativní a alternativní komunikaci, pro niž se používá zkratka „AAK“.
V rámci transformačního projektu Čtyřlístku přijala pozvání ke spolupráci specialistka na augementativní a alternativní komunikaci, paní Mgr. Bohdana Herzánová, která zde vedla několik seminářů a pomáhala také s výběrem prvních klientů, s nimiž se začalo pracovat podle metod AAK. Mezi prvními absolventkami seminářů, jež s velikým zájmem začaly tuto metodu uplatňovat, byly vychovatelky Čtyřlístku, paní Mgr. Soňa Barochová a Mgr. Simona Franzová. Obě také došly k poznání, že právě díky této metodě lze dosáhnout pozoruhodných a zcela nečekaných výsledků v práci s klienty.
Co vlastně v této souvislosti představují pojmy „augementativní“ a „alternativní“? „Slovo ´augementativní komunikace´ znamená rozšiřující a doplňující způsob komunikace, zatímco ´alternativní komunikace´ zcela nahrazuje řeč,“ vysvětluje paní Mgr. Soňa Barochová, která se metodou AAK začala v Domově Barevný svět zabývat loni v červenci.
„Pokusy začít s alternativní komunikací, se u nás objevily už dřív. Ale dělo se tak ´celoplošně´, což samozřejmě nemůže vyhovovat všem. Díky seminářům paní Herzánové nyní přistupujeme ke klientům velmi individuálně a hledáme vždy ten nejvhodnější způsob komunikace, který lze vést podle několika systémů, a to jak s pomůckami, tak bez nich.
Vždycky jsme se snažili používat nějaké alternativní metody, ale nikdy ne ve spolupráci s odborníkem, systematicky a pod dohledem, což je velmi důležité. Nyní budou v této oblasti proškoleni všichni naši zaměstnanci, aby se co nejlépe seznámili s metodami AAK,“ pochvaluje si paní Simona Franzová.
Někteří klienti mají samozřejmě svá přirozená gesta nebo výrazy tváře, z nich dokáže „číst“ každý zaměstnanec, jenž s nimi delší dobu pracuje. Ale horší je to s těmi nově příchozími, kteří ještě potřebnou zkušenost nemají. Proto se obě vychovatelky chopily fotoaparátu a začaly fotografovat a popisovat gesta jednotlivých klientů, s nimiž se pracuje. Výsledky se dostavily brzy.
„Velmi důležitá je diagnostika klienta,“ vysvětluje paní Soňa Barochová. „Nejdříve tedy musíme zjistit co nejvíc informací o klientovi – jaký je jeho celkový zdravotní stav, zda dobře vidí, slyší, zda rozumí řeči nebo jestli je schopen nápodoby. Důležitý je také oční kontakt, který nám může napovědět, zda je klient schopný se na něco soustředit. A samozřejmě, s pomocí diagnostiky se také pokoušíme zjistit další významné věci, jako jsou jeho zájmy a potřeby, nálady, jež jsou důležité při výběru toho, co má klient rád, což je zároveň i silný motivační prvek, anebo také jaké je jeho rodinné zázemí… Podle toho se pak snažíme učit klienty gesta, s jejichž pomocí mohou vyjadřovat svá přání. Velkou roli hraje právě motivační prvek, aby měl klient radost, když se něco povede anebo když je jeho výběr v souladu s tím, co ho těší. Důležitý je i věk klienta, protože od toho se také odvíjejí jeho zájmy.“
„Právě díky tomu, že se personál naučil rozumět tomu, co chce klient vyjádřit, se podstatně snížila jejich agresivita,“ dodává paní Simona Franzová. „Největší úspěch jsme díky AAK zaznamenaly u jedné z našich klientek, Aničky, jež dříve byla zvyklá mechanicky listovat časopisy, aniž by vnímala jednotlivé obrázky. Vytvořily jsme pro ni album, do něhož jsme vložily fotografie její maminky, na niž je hodně fixovaná, zaměstnanců a spolubydlících. Anička si album rychle oblíbila a naučila se rozeznávat (a poznávat) jednotlivé tváře. Pak jsme její poznání začali rozšiřovat: k albu přibyly obrázky jednotlivých jídel nebo věcí, jež si oblíbila a z nichž si nyní dokáže vybírat. Dnes už Anička běžně listuje časopisy a umí sledovat obsah jednotlivých obrázků.
Někteří klienti také mají třeba své oblíbené televizní pořady, ale nejsou schopni vyjádřit, na co by se chtěli dívat. Vytvořily jsme tedy pro ně kartičky s názvy jejich oblíbených pořadů a díky tomu si mohou ´říct´, na co se chtějí dívat.
Zhotovily jsme rovněž komunikační sešity, které si klienti vozí s sebou do sociálně terapeutických dílen a do kreativního ateliéru, aby jim zaměstnanci anebo další klienti lépe rozuměli.
Někdo se díky metodám AAK i ´rozmluví´, ale ne u všech je takový úspěch možný. Cílem je, aby klient mohl vyjádřit své pocity a potřeby. Vzájemná komunikace se dá stále rozvíjet,“ říká s přesvědčením Simona Franzová a pokračuje:
„Augementatitvní a alternativní komunikace má velmi pozitivní vliv na psychiku klientů, ale je třeba vynaložit hodně úsilí k tomu, abyste vůbec pochopili, co u klienta znamená ´ano´, a co ´ne´, natož abyste se dobrali k tomu podstatnému. Je proto třeba postupovat krůček po krůčku, chce to hodně trpělivosti. Což je velmi náročné a občas vyčerpávající, na druhou stranu, když se dostaví úspěch i velmi motivující. Jsem však hluboce přesvědčená, že soustavné vzdělávání personálu v oblasti AAK je hodně důležité, měli by je podstoupit všichni zaměstnanci, protože do budoucnosti to usnadní život nám všem – jak klientům, tak personálu.“
První konzultace o metodě AAK se ve Čtyřlístku uskutečnila loni v červenci, kdy byli vybráni první tři klienti, s nimiž se touto metodou začalo pracovat. Do dnešního dne jich je celkem sedmnáct a přitom v organizaci je minimálně šedesát dalších, s nimiž by bylo třeba touto metodou pracovat, protože nekomunikují anebo komunikuji echolalicky (tj. opakují větu po druhém člověku…), takže není jisté, zda skutečně vyjadřují své VLASTNÍ přání.
„Je to ´běh na dlouho trať´, ale každý úspěch je pro zaměstnance velmi povzbuzující, pokud v sobě také nacházejí dostatek trpělivosti a vytrvalosti v každodenní, soustavné práci s klienty. Vždyť vžijeme-li se do jejich situace, pochopíme, jak se každý člověk, jenž nemůže vyjádřit své pocity a přání, musí cítit osaměle, jak rychle ztrácí sebevědomí a pak se ani nemůžeme divit, chová-li se vůči svému okolí nebo i vůči sobě samému agresivně. Obrovskou a povzbudivou výhodou je, že na práci metodou AAK není pozdě v žádném věku,“ uzavírá paní Simona Franzová.
Ona sama patří k těm, kteří metodě AAK zcela propadli a spolu se svými kolegyněmi hledá stále nové možnosti a způsoby, jak se co nejvíce přiblížit klientům, jaké techniky či pomůcky využívat. Jsou přesvědčené, že bez vzájemné spolupráce nelze dosáhnout dobrých výsledků, ale to ostatně platí všude tam, kde se pracuje s lidmi. Sociální služby v tomto směru nejsou žádnou výjimkou.
Moje maminka vždycky říkávala: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Jak je vidět, existují však výjimky, kdy toto pravidlo rozhodně neplatí.
Text a foto: BOHDANA RYWIKOVÁ
/Rozšířený původní článek pro oborový časopis Rezidenční péče/
Dokumenty ke stažení:
- Plakát - Chceme žít normálně (pdf, 1,2 MB)
Fotogalerie
